Se sociálními médii dnes běžně pracuje většina
značek napříč segmenty. Facebook, Instagram, Twitter nebo
Snapchat se už staly
standardními komunikačními kanály. Přesto má překvapivě nemalá část klientů
pořád tendenci význam sociálních sítí podceňovat a vnímají je jako okrajový
nástroj. Jejich nedůvěra vychází z hluboce zakořeněných mýtů, které buď
nikdy neplatily, nebo jde o dnes již zastaralé skutečnosti. Jako agentura je
slýcháme s úžasnou pravidelností skoro u každého nového klienta. Tady je
pětice těch nejčastějších.
1 „Sociální media jsou
jenom pro teenagery, my cílíme na 30+“
Sociální sítě se jen těžce zbavují nálepky médií
mladé generace. Zejména Facebook už ale dávno nezajímá pouze děti a teenagery. Jeho
uživatelská základna stárne. Dnes jsou podle našich zkušeností co do počtu
komentářů, ochoty sdílet komerční obsah a zapojení do soutěží nejaktivnějšími
uživateli Facebooku ženy ve věku 30 – 50 let. V praxi je to vidět jak u
kosmetických značek, tak i v kategoriích potravin a rychloobrátkového
zboží. Trochu jinak je to u elektroniky, kde se někdy vyšší měrou zapojují muži,
ovšem ve stejné věkové kategorii. Tento posun nicméně neznamená, že by mladší
uživatelé Facebook hromadně opouštěli. Největší sociální síť světa o tyto
uživatele nepřišla ve prospěch Instagramu a Snapchatu, jen se teď o jejich
pozornost a čas musí dělit.
2 „Na sociální sítě
musíme dávat každý den nový příspěvek, jinak to nemá cenu“
Dychtivý přístup
„čím víc, tím líp“ je mezi firmami hluboce zakořeněný. Na sociálních sítích chtějí
někdy postovat i víckrát denně, což většinou není dobrý nápad. Publikovat každý
den znamená být schopen 30x za měsíc vygenerovat kvalitní a relevantní (!)
obsah a mít připravený dostatečný rozpočet na produkci i následnou mediální
podporu. To nedokáže zdaleka každá značka. Výsledkem jsou pak zoufalé nápady promovat
třeba jenom polovinu příspěvků, což má za následek snížení celkové efektivity
komunikace, protože množství zasažených uživatelů je v porovnání s náklady na
výrobu postu neúměrně malé. Při vysokém množství publikovaných příspěvků navíc
většinou trpí kvalita produkce. Mnohem lepší je počet postů snížit a peníze ušetřené
z produkce přesunout na média k promování všech postů. Při zachování rozpočtu
takto jen snížením počtu příspěvků, zkvalitněním obsahu a přesnějším cílením dosahujeme
během dvou měsíců zvýšení engagement rate i o 100 procent.
3 „Community
management nepotřebujeme“
U social media specialistů a community manažerů,
kteří připravují strategii, redakční plán a produkci jednotlivých postů bývá
zvykem, že jejich práce končí vypublikováním příspěvku. Jsou rádi, že „mají
hotovo“, a pak už jen monitorují a korigují reakce fanoušků. Na community
management už nezbývá prostor, nebo na něj není rozpočet. Zvlášť u nově
založených profilů, zejména na Instagramu, je ale nutné starat se vedle
samotných příspěvků i o profil jako takový. Například interagovat s jinými,
i nekomerčními profily, a proaktivně komunikovat s běžnými uživateli. Nejen
těmi vlivnými, kteří si zasloužili status influencera. Tímto přístupem zásadně
zrychlíte tempo růstu počtu fanoušků a uživatelů sledujících váš profil.
4 „Místo produkce fotek
na míru můžeme použít vizuály z ATL“
Facebook
je stále zaplevelený spoustou nepovedených adaptací ATL kampaní. Firmy hřeší na
to, že prostě napostují vizuál tak, jak ho mají, a Facebook to nějak “schroustá”.
Velikost a formát neřeší, a to přesto, že jde mnohdy o tisková data. Nevadí ani
to, že je vizuál plný textu, který nejde v mobilním rozlišení přečíst. Že jeden
ani tři vizuály z několikatýdenní ATL kampaně rozhodně nestačí na stejně
dlouhou kampaň na sociálních sítích snad ani není třeba rozebírat. Kreativní
koncepty připravené primárně pro ATL pracují často se sice
krásně vymazleným klíčovým vizuálem, který je v sociálních sítích
nepoužitelný. Naopak ve většině případů postrádají potřebnou šíři podtémat
nutných pro produkci většího množství obsahu pro sociální média.
5 „Facebook je jen
doplněk, bez televize velký zásah neuděláme“
Na škole nám vždycky vtloukali do hlavy, že
pokud chcete dostat značku do obecného povědomí, musíte do televize. Není to
pravda. Každý známe aspoň tři lidi, kteří televizi ani nemají, a dalších pět,
kteří se na ní nedívají (s výjimkou Netflixu). Zejména v rámci věkové
skupiny do 30 let stoupá počet uživatelů, které v televizi už vůbec nezasáhnete.
Neznamená to ale, že mezi těmito uživateli nelze udělat signifikantní zásah.
Náš klient z kategorie FMSG takto na jaře uváděl na trh novou značku zubní
pasty. Protože nebyl rozpočet na televizní spot dost vysoký, odlaunchovali jsme
všechny produkty nové značky s využitím targetingu a podporou malé
displayové kampaně pouze na Facebooku. Ano, jednalo se o specifickou kategorii
produktů, ale i tak se značka stala během prvního půlroku dvojkou na trhu.
Kristina Sedeke
Social Media Manager
Článek vyšel v časopise
Marketing&Media
Posts
No comments:
Post a Comment