Všichni soutěžící jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější

Hlasovací soutěže jsou zábava. Taky trochu trauma. Nejen pro soutěžící, kteří dnem i nocí sedí nad svým příspěvkem a modlí se za jakékoli (o)hlasy, ale i pro samotné pořadatele, kteří v závislosti na mechanice soutěže čekají na útok z internetových hlubin a následné veřejné lynčování. Obdobných případů bylo dost, za všechny lze zmínit například soutěž KMV Aquila, nebo vlastně každou druhou soutěž, ve které jde o hlasy.

Hlasovací soutěže tak trochu bolí

Vůle lidu, hlasy, jsou tak trochu novodobé zlo poloviny soutěží. Jejich cílem je zapojit uživatele, dát jim pocit, že o něčem rozhodují, že na nich záleží. Kromě toho je to nejsnazší cesta, jak dosáhnout vyššího sdílení a nějaké aktivity ve spojení se značkou. Mají ale i své mouchy.

Pokud jde o hlasy, nejsme si rovni. Nějaký ten cheater, česky podvodník, lump nebo také nepoctivec, je obligátní součástí skoro každé hlasovací soutěže. A uživatelé si právem stěžují, nesoutěží, nesdílí a nešíří. Pořadatelé i organizátoři jsou naštvaní, ale vymyslet nějakou cheaterproof mechaniku není jen tak.

Sdílet nebo generovat hlasy pomocí scriptu?

Jak si tedy někteří soutěžící neférově generují hlasy a lze tomu nějak zabránit? Míra nabouratelnosti soutěží je odvislá od jejich zabezpečení. Míra zabezpečení zase často ovlivní chuť se soutěže zúčastnit. Nikoho nebaví předem prohraná soutěž, nikdo nejásá nad registračním formulářem. Napsat si malého robůtka, skript, který neustále najíždí na stránky a generuje vám další hlasy, je častou kratochvílí technicky zdatných uživatelů. Co s tím?

Jak zabezpečit svou soutěž?

Základním zabezpečením je sledování cookies a blokování opakovaného přístupu do hlasování. To se dá snadno obejít jejich nesbíráním nebo opakovaným čištěním. 

Dalším stupněm je sledování IP adresy a stanovením maximálního počtu hlasů, které lze z každé z nich udělit. Tím můžete zablokovat adresy statické, na dynamické to nestačí. S dynamickou IP adresou nemůžete prokazatelně určit, že hlasy pocházejí z jednoho zdroje, protože si je jednoduše nepropojíte, i když vidíte, že se příspěvku generují stovky hlasů za minutu.

Potom přichází na řadu činnosti, do kterých zapojujete samotné uživatele, například registrace nebo dodatečná captcha v různých podobách. Čím víc dat je uživatel povinen při registraci uvést, tím vyšší je míra zabezpečení i šance, že registraci nikdy nedokončí. Používání libovolného počtu falešných emailových adres ztíží například autorizační odkaz v těle e-mailu, kterým mají uživatelé registraci potvrdit. Obdobně poslouží i kód zaslaný na registrované telefonní číslo. Všichni ale víme, jak málo jsou uživatelé, co se týče těchto dat, sdílní.

Dobrou formou registrace je třeba Facebook Connect, především při nastavení, že se soutěže mohou účastnit pouze profily, které byly založené před začátkem soutěže. Nevyhnete se tak ale diskriminaci těch, kteří svůj profil nemají. I kdyby si ho chtěli kvůli soutěži založit, je pozdě.

Kombinace je komplikace

Žádný z těchto postupů není samospásný, a proto se používají v kombinaci. Čím víc kombinujete a zlepšujete ochranu, tím víc komplikujete soutěž. Ve výsledku odpadávají roboti i soutěžící. Možná je to ale lepší než relativně vysoká účast (robotů i soutěžících), evidentní podvádění (bez možnosti jej dokázat) a rozhořčené nářky a stížnosti všech poctivců. 

Na druhou stranu byste se možná divili, kolik práce takový cheater s generováním hlasů má. Všechno nemusí být automatizované a občas, aby výhra byla doma, je třeba najmout i brigádníky. Takže musíte uznat, že cheater dokonce vytváří pracovní místa a má se soutěží nějaké náklady. To ale nejsou důvody, proč by měl vyhrát. Co se týče značky, je spíše škůdce, už jen proto, že nic nešíří a odrazuje ostatní soutěžící.

Jak zkomplikovat cheaterům život

Základem je mít dostatek času a peněz na pořádnou ochranu. Každý projekt potřebuje své vlastní nastavení a mechaniku, neexistuje standardní systém aplikovatelný plošně. 

Dalším možným řešením je neorganizovat soutěže, ve kterých hlasy rozhodují o všem. Například v soutěži Virgin Media Shorts se ze všech soutěžních příspěvků vybere 12, které za něco stojí. O tom, které zvítězí, rozhoduje především porota (Grand Prize), ale svůj hlas mají i uživatelé (cena People’s choice). Cheaterproof filtrů je tak několik, a i když je možné si uměle nahnat body v hlasování, tak minimálně musíte odevzdat opravdu kvalitní práci, abyste postoupili na shortlist. Nestane se tak, že vyhraje video, ve kterém nějaká mánička s rozraženou zubní sklovinou hraje fotbal s barevnou fazolí (prosím, dejte mi hlas, když bůh dá, pojedu díky vám do Tanzánie).

Obdobnou mechaniku jsme zvolili i v soutěži pro McDonald’s, ve které se hlasováním rozhodovalo pouze o dílčích cenách. Hlavní cenu udělovala porota. Fajnovky pro McDonald’s se povedly. Nikdo na začátku nečekal 1 700 videí, ani přes půl miliónu hlasů. 

Zpětně přemýšlíme, nakolik aktivitu soutěžících ovlivnilo, že hlavní cenu vyhrává nápad a ne nejlepší robot, a že jsme tam nějaké určitě měli. Volba poroty není objektivní, ale alespoň mají všichni soutěžící stejnou šanci vyhrát. 


Je také dobré nastolit pravidla, která jasně definují, za jakých podmínek je možné někoho označit za podvodníka a ze soutěže ho vyloučit. To je ovšem hra na tenkém ledě, jak koneckonců ukazuje i případ KMV.

Zkuste si odhlasovat jinou mechaniku

Kam dál? Popřemýšlejte, jak jinak lze uchopit mechaniku soutěžení a o co v soutěži stojíte: poctivé soutěžící nebo vysokou aktivitu, napůl vygenerovanou od robotů. Vysoká čísla, dost dobře i ta naše, vypadají hezky, ale mohou být svým způsobem částečně umělá. Odlišit zrno od plev je ale složité. Uhádnout, co opravdoví soutěžící, často potencionální zákazníci, ocení, tak složité být nemusí. Jen je třeba jim vysvětlit, proč je důležité soutěž trochu zkomplikovat. Pokud to uděláte šikovně a soutěž bude mít hlavu a patu, účast bude určitě vysoká.

Ani tak se ale nevyhnete problémům a nespokojeným uživatelům, cílem je ale snížit jejich počet na minimum. Tak hodně štěstí!