17/10/2016

„Dělal jsem svářeče na šachtě a o práci ve studiu se mi ani nesnilo“ aneb zpovědi kreativců z Nydrle

V průběhu posledních měsíců s námi začalo spolupracovat několik nových kreativců. Zajímalo mě, odkud se vzali, co umí a co je baví. Během krátkých rozhovorů se ukázalo, že kolegové sní o kavárnách, rozdávají cheeseburgery bezdomovcům, sbírají ceny v Cannes, studují dvě vysoké školy najednou nebo se jim podaří úplnou náhodou vdát do rodiny slavného trumpetisty.


RADEK KRATOCHVÍL – ART DIRECTOR



 
Radku, tys grafiku vystudoval?
Ano. Nejvíc mi ale dal Institut digitálních médií, což byla taková večerní škola, kde mě naučili hrozně moc z toho, co dneska umím.

S jakou technikou pracuješ nejraději?
Dělám hrozně rád matte painting, airbrushe, kompozice scén a art direction k tomu.



Tvůj vysněný projekt?
Chtěl bych dělat postprodukce do filmu. Teď třeba točíme se známými osobnostmi reklamu pro Konto Bariéry a velká část těch videí bude vznikat právě až u mě v počítači, takže na to se hodně těším.

Skoro to vypadá, že jsi měl vždycky jasno v tom, co chceš dělat.
Vůbec! V 19 letech jsem třeba odjel na rok do Irska, kde jsem vyráběl žaluzie. Nikomu jsem nerozuměl, všichni mluvili irskou gaelštinou.

Když studovanej grafik dělá v Irsku žaluzie, to je docela úlet, ne?
Tehdy jsem dělal hodně spontánních věcí. V Dublinu jsme třeba koupili 30 cheeseburgerů a rozdávali jsme je na lavičkách bezdomovcům.

To je super. Jsi hodně akční.
Asi se to tak dá říct. Miluju adrenalinový sporty, kterým se snažím věnovat většinu svýho volnýho času. Polozávodně jezdím na biku, v zimě je to freeride.

Na prkně?
Kdepak. Lyže jsou na freeride mnohem lepší. Vždycky se snažím vytipovat horu a sjet ji úplně jinudy než po sjezdovce.



 
Jezdíš sám?
Nemůžeš jezdit bez party. Když se spustí lavina a záchranáři nepřijedou včas, parťák je tvoje jediná naděje. Dva jsou proto minimum. S tím je spojeno i to, že si dopředu musíš zjistit, jestli někde to lavinový nebezpečí není a jak se vůbec bude chovat počasí. Je to náročný a nebezpečný, ale mám to rád.

Co považuješ v této disciplíně za svůj největší úspěch?
Pro mě je úspěch, když ten kopec sjedu a nezabiju se.


VÁCLAV ŠRÁMEK – HEAD OF DESIGN




Venco, ty děláš skvělý věci. Kde jsi grafiku studoval?
Nestudoval. Chodil jsem na elektro průmyslovku.

Cože?
Bavilo mě kreslit, ale ke grafice jsem se dostal náhodou. Kamarád potřeboval udělat webovky, tak jsem mu je v obýváku vyrobil. Stránky běžely a všiml si jich majitel chomutovského studia, který se mnou chtěl začít spolupracovat. V tý době jsem dělal svářeče na šachtě a o práci ve studiu se mi ani nesnilo. Vzal jsem to a dodnes jsem moc rád. Naučili mě tam hodně a já hlavně zjistil, co mě baví.



 
Dostalo se ke mně, že jsi vyhrál nějakou cenu. O co šlo?
Pracoval jsem v Ogilvy a s klukama tady z Adiktu jsme vyrobili aplikaci pro Prague Pride 2015. Jmenovala se LGBT Avatars a získali jsme za ni zlato i stříbro v kategoriích Idea i Digital.




Co tě baví, když zrovna nekreslíš?
Mám kapelu Victims, je nás tam sedm a hrajeme death metal. Tedy já nehraju, zpívám.

Máš toho docela dost. Jak odpočíváš?
Pořídili jsme si s přítelkyní pejska a musím říct, že je to super ventil. Našemu bostonkovi je půl roku, jmenuje se Skittles a oba ho milujeme, je skvělej.



(A my v práci ho taky milujeme – pozn. red.)

KRISTÝNA ŠŤASTNÁ – JUNIOR GRAPHIC DESIGNER




Týno, jak ses dostala k tomu, co dneska děláš?
Začínala jsem studiem architektury, chtěla jsem dělat design interiérů. Jenže při škole jsem zjistila, že mě víc baví kreslit a míň mi jde fyzika. Moje budovy by tedy dozajista byly krásné a navržené s láskou, ale brzy by spadly.

Co se stalo potom?
Dala jsem se na studium reklamní grafiky, to bylo bezpečnější pro všechny. Začínala jsem v Illustratoru a najednou mě bavilo vlastně úplně všechno, co jsem se ve škole učila. Mám teprve dva roky agenturních zkušeností a o to víc jsem vděčná, že mě vzali do Nydrle. Lidi tady dělaj skvělý věci, je to velká inspirace.



 
Co bys nikdy nechtěla dělat?
Nechci dělat práci, za kterou bych se styděla. Mě klient nikdy nedotlačí k tomu, že udělám něco strašnýho. Máme velký štěstí, že ty projekty jsou tady pěkný, klienti nám věří a nechají si poradit.

Jak by vypadal tvůj zamilovaný projekt?
Ráda bych udělala korporátní identitu kavárny. Taky bych se chtěla věnovat startupům – být u toho, když všechno kolem projektu vzniká.


ADÉLA KŘIŠTOVÁ – ACCOUNT EXECUTIVE



 
Adél, ty jsi k nám přišla z agentury na content?
Ano, dělala jsem při škole v Boomerang Publishing.

Takže škola hotová?
Skoro. Magisterský státnice na Karlovce mám úspěšně za sebou, už mi chybí jenom diplomka, tu teď dopisuju po večerech. 

Prozradíš obor?
Vybrala jsem si výtvarný umění se zaměřením na vzdělávání. Máme ateliéry, hodně kreslíme, děláme vzdělávací programy pro galerie.

Co tě tady baví nejvíc?
Úplný start nových projektů. Když můžu být u realizace, sledovat, jak se ze zadání najednou začne rodit nápad, brainstormingy, focení, postprodukce. Když se z něčeho abstraktního stane něco hmatatelného. Baví mě být svědkem zrození umění ve veřejném prostoru.

Jakým způsobem vyhledáváš umění?
V průběhu celého roku jezdím hodně po výstavách. S holkama třeba vezmeme batůžek a vyrazíme na Biennale do Benátek.

Máš nějaký svůj projekt?
Můj současný projekt je rekonstrukce bytu.

To mi připomíná – ty jsi vdaná! Jak ti svatba změnila život?
Hodně lidí čeká, že po svatbě bude všechno úplně jinak. Svatba byla ten největší, nejdražší a nejskvělejší mejdan mýho života, ale žádná změna (vlastně díkybohu) nenastala, jak si spousta lidí představuje. Co mi ale změnilo život, byl vůbec příchod rodiny mého muže do života, jejich neskutečnej temperament a šílenství. Mým tchánem je totiž Laco Déczi.




DAVID BÖHM – JUNIOR SOCIAL MEDIA SPECIALIST





Davide, co nalákalo chlapce z Opavy do Prahy?
Odstěhoval jsem se kvůli VŠE – dělám tu Mezinárodní obchod na magistru a Multimédia v ekonomické praxi na bakaláři.

To druhé - co je to za obor?
Multimédia v ekonomii jsou poměrně nová. Učíme se točit videa, dělat weby, fotit, jak to chodí v agenturách. Zároveň máme matematiku, statistiku, ekonomii, finance. Je to praktický.

Takže škola tě přivedla na to, že bys chtěl dělat v agentuře?
Přesně tak. Hledal jsem něco v socialu a práci Nydrle sleduju dlouho, takže jsme si začali s Kristinou (leader social media týmu) psát na LinkedInu a zjistili jsme, že by bylo fajn, kdybych tu pracoval. Nechtěl jsem jít při škole rovnou ke klientovi a poslouchat příkazy z vedení korporátu. V agentuře máš prostě daleko větší záběr, je to různorodý a nezabředneš v jednom segmentu.



 
Když tě potkám na ulici, budeš nejspíš…
Fotit! Založil jsem si portfolio, kam dávám snímky z cest, ale i z každodenního života. A sportuju. Hrál jsem 10 let basketbal, rád běhám. V Riegrech je to super, mám to blízko domova a je tam i hřiště na workout.

Je příliš brzy ptát se na tvůj životní cíl?
Není. Mám to jasný. Jsou dva. Ten první je udělat fakt obří kampaň protkanou skrz naskrz všemi online i offline kanály. Kreativní kampaň s nápadem.

A ten druhý?
Cestování, rád bych obletěl svět. Do 40 to zvládnu, zbývá mi ještě 17 let. Jo, to bych mohl stihnout.



  
Ptala se: Lulu Perlíková
copywriter

No comments: