Výstava Big Bang Data: Dostáváme se pod nadvládu data centrismu?

Centrum současného umění DOX

7. dubna - 14. srpna 2017

Kurátoři: Olga Subirós, José Luis de Vicente

Výstava BIG BANG DATA zkoumá vliv a dopady datafikace naší společnosti. Jedná se o fenomén 21. století. Data jsou všude kolem nás, jsou generována průmyslovými technologiemi i jednotlivci prostřednictvím sociálních sítí, mobilních telefonů, bezhotovostních transakcí a GPS. Jsou považována za velkou obchodní příležitost i mocný nástroj k získání pozornosti a vlivu.

Instalace fotografií nahraných na Flickr během 24 hodin. Reálně si tak můžeme uvědomit, jaký je to počet a také skutečnost, že nahrané fotografie se snadno mohou stát veřejnými a každý návštěvník webu je může vidět.

Ještě před několika málo lety byla drtivá většina vyprodukovaných dat výsledkem vědeckého nebo průmyslového snažení, ale ve chvíli, kdy se masově rozšířila mobilní technologie a dostupnost internetu, je hlavním tvůrcem dat běžná aktivita nás všech. Vyhledávání, nahrávání fotek, stahování muziky, lajkování příspěvků, přehrávání videí. V roce 2002 nastal zlom, kdy měl svět poprvé více informací uložených v datové formě než v analogové. A v roce 2007 už bylo celých 97 % všech informací uloženo datově.

Pražské proudy dat. Tento projekt sbírá real-time data generovaná v Praze ze sociálních médií a otevřených zdrojů dat. Posléze jsou převáděna do pestrých vizualit, které ukazují náladu celého města. Dokazuje tak, že za strojovými daty jsou skutečné lidské příběhy.

S tím souvisí i jedna z nejvíce zavádějících metafor – ukládání dat na cloud. Není na něm totiž nic lehkého ani nehmotného. Naopak se z ukládání dat stal těžký průmysl, který dnes spotřebovává více něž 2 % celosvětově vyrobené elektřiny.

Letové dráhy – projekt, který vizualizoval přelet letadel během jednoho dne nad Severní Amerikou.

Snaha všechno měřit a přesně specifikovat je dnes běžnou praxí a exponenciálně rostoucím průmyslovým odvětvím. Dnes už nejsme jen spotřebiteli dat. Díky naší datové stopě se z nás stává produkt. Z našeho soukromí se tak stává komodita, se kterou se čile obchoduje. Naše data jsou zbožím, které se nakupuje a prodává. Toto systematické shromažďování dat má i odvrácenou tvář a ne vždy slouží šlechetným účelům s vidinou zlepšování našich životů, jak to dokazují politické kauzy okolo WikiLeaks a Edwarda Snowdena.

Přenos vodní hladiny z bóje u západního pobřeží Havaje. Data jsou přenášena real-time a převáděna do této instalace.

Všechna tato fakta mění rozhodování na různých úrovních, a to jak spojených s obchodní stránkou tak i na osobní úrovni každého z nás. Velmi často se dnes logicky uchylujeme k otázce „co říkají data?“

Je snadné uvěřit, že všechny odpovědi se ukrývají v datových centrech. Dostáváme se tak pod nadvládu data centrismu, kdy si představujeme, že každý problém lze vyřešit pomocí dat a že naše společnost se obejde bez „chaotických“ mechanismů založených na lidskosti a přímé komunikaci.

Data centra – přehled různých řešení datových center, které vznikají v rozličných částech světa.

Facebook má jedno centrum ve Švédsku, těsně u polárního kruhu a díky klimatickým podmínkám tak ušetří velkou část z nákladů na chlazení celého komplexu.

Apple má datové centrum napájené ze solárních panelů, které je tudíž jedním z nejekologičtějších na světě.

Datové centrum Google ve Finsku sídlí v budově od Alvara Aalta a je považováno za mimořádně fotogenické.

Myslím si, že stojí za to výstavu vidět. Získáte tak přehled o tom jak je vše propojené, logické a přesné. Ale hlavně je potřeba si uvědomit, v čem mohou být data přínosná, jak jejich potenciál využít nejen v komerční sféře a kde se naopak stávají brzdou našich životů a ohrožují naši lidskou identitu.

Roman Číhalík

creative director