Není captcha jako captcha!

Kolikrát jste za svůj život luštili takzvaný kód captcha, aby se systém ujistil, že nejste robot? A kolikrát jste se při tom dozvěděli něco nového, něco si zapamatovali nebo si třeba řekli, že tenhle film prostě musíte vidět? Asi nikdy, že ano. Ale nebojte, blýská se na lepší časy!

První vlaštovkou byla nedávná betaverze společnosti Solve Media, která náhodně generované kódy captcha vyměnila za reklamní slogany. Vypadá to sice lépe a víc to nese, ale ochranná funkce se výrazně sníží. Reklamní slogany jsou totiž pro roboty o poznání snáze rozžvýkatelným soustem než náhodně vygenerovaná písmena.

Společnost NuCaptcha systémovou obranu proti spamu posunula trochu dál a přišla před měsícem s jiným vylepšením. Produkt NuCaptcha Engage umožňuje různým značkám vytvářet animovaná videa doplněná pohybujícím se textem. Ihned za reklamním sdělením následuje právě kód captcha. Při takovém čekání se nějaké té reklamě nevyhne nikdo. Úkolem inzerentů je, aby uživatelé tohoto času navíc nelitovali.

Otázka proč je asi zbytečná. Kódů captcha se denně zobrazí přibližně 280 milionů a rozluštění jednoho trvá průměrně 14 vteřin. To je v celosvětovém měřítku celkem 124 let uživatelské pozornosti denně. Společnost NuCaptcha se navíc chlubí tím, že výzkumná agentura Wharton zaznamenala u těchto videoformátů až 1200% nárůst povědomí o inzerované značce. To není vůbec špatné skóre, nemyslíte?

Několik ukázek této novinky si můžete prohlédnout na stránkách společnosti. Platforma funguje teprve dva měsíce, a už ji využívá více než tři a půl tisíce portálů. Během prvního měsíce se s ní seznámilo na pět milionů uživatelů. Odhady na říjen mluví až o 10 milionech. Videocaptcha je určitě mnohem zajímavější než pouhý text, a navíc se o poznání lépe se čte. 

Pro vyluštění kódu je občas třeba i slovník. Zdroj: confidenttechnologies.com

Zabezpečení captcha má mnoho podob, například právě jako jednoduché texty nebo třeba i obrázky, které musí uživatel otáčet nebo jinak identifikovat. Všechny formáty se neustále vyvíjí. Ty od společnosti NuCaptcha ale mají obrovský potenciál, především pro inzerenty. Předpokládáme, že i díky tomu se velmi rychle rozšíří. 

Via: TechCrunch, Tyinternety 

Opožďují se výdaje do sociálních médií?

Interaktivní agentura Razorfish, jeden z největších hráčů na světovém trhu v oblasti digitálních médií, nedávno zveřejnila výsledky inzertních výdajů svých klientů za rok 2009. Z nich vyplývá, že výdaje zadavatelů na display a non display inzerci v těchto médiích tvoří dohromady pouhá 4 %. To může být pro leckoho překvapením, obvzlášť, když počet uživatelů sociálních médií nadále roste a jejich čas strávený v těchto médiích tvoří podle comScore okolo 11 % celkového času stráveného online. Málokdo si však uvědomuje, že ve většině případů toto nejsou zdaleka veškeré náklady investované zadavateli do komunikace skrz sociální média.

Důvod bychom měli hledat v samotné povaze sociálních médií. Představme si, že si jdeme do restauračního zařízení popovídat s přáteli. To poslední, po čem zde toužíme, je nahlas puštěná televize nebo radio. Bohužel tam ve většině případů je a nám nezbývá než se s tím vypořádat. Jednou variantou je odejít jinam, tou druhou je absolutní ignorace (selektivní slepota/hluchota). Přesně tak se chováme i vůči reklamě v prostředí sociálních médií, tedy tam, kde udržujeme nebo i navazujeme společenské vazby. Nemáme o ni příliš zájem, naopak máme zájem o zajímavý obsah.

Klasická forma inzerce / marketingové komunikace je prostředí sociálním médiím na hony vzdálená. Je založena na principu jednosměrné, pasivní formy komunikace – vychází z předpokladu, že pokud sdělení dostatečněkrát zopakujeme, stane se všeobecně přijímanou pravdou. V minulosti tento přístup nepředstavoval problém – množství mediálních kanálů bylo omezeno a pravděpodobnost zásahu byla poměrně vysoká. Jedná se tedy o funkci vynaložených prostředků. Zpětná vazba v této formě komunikace nehraje téměř žádnou roli.

Demokratizací médií, k níž došlo během několika posledních let, se však toto zažité paradigma podstatně mění. Spotřebitelé přestávají být pouhými pasivními příjemci marketingových sdělení, ale díky novým možnostem komunikace se mohou aktivně účastnit diskuse, vyměňovat si zkušenosti a informace. Jde o zrod tzv. prosumera, který vystihuje dvojjedinost dnešního uživatele. Ten obsah konzumuje i sám aktivně vytváří. Tím však také dochází k nárůstu fragmentace komunikace – uživatel si vybírá, čemu bude věnovat pozornost – sdělení pro něj musí být relevantní a hlavně zajímavé.

Většina velkých zadavatelů si tuto skutečnost uvědomuje, ne všichni jsou však schopni se na tyto nové podmínky adaptovat. Přesto se najdou vyjímky. Dobrým příkladem může být v tomto směru např. společnost Starbucks. Velká část jejích výdajů do sociálních médií nespočívá v nákupu klasické inzerce, ale v investicích do vytváření uživatelsky zajímavého obsahu a budování a správy komunit. Tyto náklady však v celkových mediálních výdajích nejsou vidět.

Pravá hodnota sociálních médií pro zadavatele tak nespočívá v možnosti display nebo non display inzerce, ale především v cenných marketingových datech, která lze od uživatelů touto cestou poměrně snadno získat.

Antonín Parma

Creative Director