Je začátek ledna, stejně jako před rokem dvěma třemi

Jeden rok je za námi a další před námi. A stejně jako všechny předchozí si i tento zaslouží malou rekapitulaci a ocenění toho, co opravdu stálo za to.

Připravili jsme si pro vás seznam několika kampaní, které nám minulý rok zkřížily cestu a které jsme si na rozdíl od jiných zapamatovali. Chceme je ocenit za jejich přínos pro dobro digitálního světa, některé na poli geniálního nápadu a skvělé exekuce, jiné třeba za opravdu promyšlenou integrovanou strategii. Ocenění si zaslouží zajisté i mnoho dalších kampaní, my jsme si pro vás připravili ty následující.


Brána do jiného světa

V kampani Orange Balloonacy si prosím povšimněte jednoho jednoduchého faktu: kampaň nerespektuje vyhrazený prostor, právě naopak. Rozšiřuje se jako mor a prostor si tvaruje podle sebe. A jde na to správně, byla by přece škoda nechávat ladem všechny ty široširé pláně internetu.
Cílem bylo sbírat balónky, skrz které jste se dostávali na další a další stránky, díky nimž jste získali přístup k drobným hrám a dalším obsahům. Jde o trošku časově náročnější koncept, takže (pouhých) 46 000 uživatelů je vlastně úspěch. 

Chyceno do sociálních sítí 
O kampani Old Spice Guy jste asi už párkrát slyšeli, ale na druhou stranu, zvládli to opravdu na výbornou, takže si zde své místo určitě zaslouží. Tato kampaň se stala legendou, na kterou v návaznosti odkázalo hned několik dalších, například maňásci ze Sezamové ulice nebo jedna americká knihovna.

Z toho, jak povedená je další kampaň, nám jde mráz po zádech. Hezký příklad dobře fungující mediální kreativity. Chatroulette: The Last Exorcism Campaign!

Interakce po miliontépáté 
Interaktivní je kde co, i odpověď na pozdrav ráno u snídaně. Pravým uměním je se zapovídat. Přiznejte si, kolikrát jste si zkusili, co všechno tento medvěd dokáže? 

Pokud vás medvěd v něčem zklamal, měli jste možnost zkusit Davida z projektu David on demand. Celkem přes 20 000 uživatelů Twitteru a Facebooku si zažádalo o nějakou tu drobnost – vyrazit na bungeejumping, nechat se ostříhat (nehezky), potetovat se (nehezky) a podobně. David přežil a získal vytouženou vstupenku na festival v Cannes, kvůli které vše podstoupil. 

On-line v off-linu
Dalším zajímavým prvkem je, když se on-line principy přesunou do reality. Víc než večírek Coca-Cola village se nám líbil Facepark. A upřímně doufáme, že něco podobného zorganizujeme jednou i u nás. Prožitky z podobných akcí jsou přece jen o něco živější než z těch na internetu.
Celá kampaň Be Stupid pro značku Diesel je tak trochu on-line v off-linu. Kromě dobrého zásahu do cílové skupiny bychom chtěli vyzdvihnout i odvahu zpracování. Tak don’t be stupid, be (like) Diesel!

Vyšší princip 
Dalším způsobem, jak zaujmout, je vložit do kampaně nějaký vyšší princip. Může se to zdát skoro jako triviální požadavek, ale tolik toho děláme jen tak, že je skvělé, když má něco smysl, a nejen pro vás osobně. Tak, jako to je právě v kampani Chalkbot pro Nike a Livestrong Foundation. 

Věděli jste, že z rychlosti mluvení telefonních operátorů lze statisticky určit, jak velké je město, ze kterého volají, kolik v něm přibližně žije obyvatel, do kolika knihoven si chodí pro své knížky nebo jak pestrý je jejich noční život? Něco nás na tom lidstvu fascinuje. Na neuchopitelnosti našich životů staví projekt Life in a Day.

Krása 
Dívali jsme se na to několikrát za sebou. A proč? Protože je to krásné, jemné, půvabné, něžné, sexy. Super sexy. Navíc je to edukativní a vůbec. Takže až jednou uvidíte podobnou slečnu válet se jen tak bezprizorně vedle růžového telefonu, nezapomeňte, že je třeba nejprve zhodnotit situaci, porozhlédnout se po možném nebezpěčí a dále postupovat podle návodu. Díky Fortnight lingerie!

Levně a geniálně 
Všichni víme, co je SEO, ale jen málokdo ví, jak jej DOOPRAVDY použít. Zkuste se vygooglit, třeba vám chce někdo něco sdělit. Google Job Experiment.

Kampaň jako řemen 
Už je to tak, kam čert nemůže, tam pošle virál. Mezi jeho příjemné vlastnosti totiž patří, že jednak nemusí být tak drahý, ale především, že se může dostat do míst (médií), o kterých se vám ani nesnilo. Někdy stačí opravdu jen dobrý nápad a chytré dopracování. Mnoho virálů zbytečně končí na jednom videu, přitom nápad můžete rozvést i do dalších médií. A pak, když vás Ježíš miluje stejně jako Kit-kat, nemáte co ztratit. 

Stejný, dokonce jednodušší princip použila vegetariánská restaurace Flimé, která, hezky za syrova, rozšířila zprávu o svém otevření do celého světa.

Virály 
Virální spoty na sýry Panda jsme si nemohli dovolit nezařadit. Chápejte, never say never to Panda!

Dobrý nápad 
Speciální projekce v kině od společnosti BMW stojí na okraji digitálního marketingu, ale i tak jsme ji zařadili, především pro její netradiční přístup ke sdělení. 

Dalším nepřehlédnutelným nápadem pro nás byla kampaň More than you imagine od HBO. Body si zaslouží především za nápad, promakanou exekuci a integraci do různých mediálních kanálů, navíc se skvělými výsledky: 70 % uživatelů doporučilo kampaň svým přátelům a vnímání značky HBO jako inovativní vzrostlo o 30 %! Podívejte se i na trailer k filmu Imagine, který vznikl poskládáním všech příběhů dohromady.

Všimli jste si, že tu není žádná česká produkce, nebo nějaký ten oblíbený flash mob? A víte proč? Pokud ano, zašlete své odpovědi Kláře. Pro první 3 soutěžící se správnou odpovědí jsme si připravili raroží pírko. Nápovědu najdete zde.

Víte, kde se opravdu dobře vaří?

Když Německá nadace pro vegetariánství otvírala berlínskou restauraci Flimé, dokázala si během jednoho týdne a za pouhých 5000 EUR vytvořit solidní celosvětové promo, které by se pouze v částce za mediální čas rovnalo sumě 5 000 000 EUR. Během několika hodin se zprávy o této novince rozšířily po celém světě, do televize, tisku a samozřejmě zhusta na sociální sítě. V 60 zemích z celého světa se napsalo o této restauraci na 700 článků a na stránkách Flimé restaurante bylo po pouhých pěti dnech 120 000 návštěv. Jak se jim tento geniální počin povedl?

Kdybychom to měli shrnout jednou větou, zástupci nadace se nebáli popustit uzdu lidské fantazii a trochu šokovat masožravou veřejnost. To určitě ocenila jejich agentura a dokázala toho i náležitě využít.

Celý koncept stál na této myšlence: Každý kousek masa se částečně sestává z lidského života. Milióny lidí totiž ročně umírají na problémy, které jsou spojené s konzumací masa. Navíc my, lidé, máme přece dost společného se zvířaty, jsou nám velmi blízká. Jinými slovy, na talíři jsme si se zvířaty rovni. Podobné názory v agentuře úplně nesdílíme, ale oceňujeme tento netradiční přístup. Pro potřeby kampaně se proto v této restauraci vytvořila zajímavá nabídka jídel, která odkazovala k tradicím jihoamerického kmene Wari. 

Wariové totiž praktikují jistou formu kanibalismu. Místo pojídání svých nepřátel si rádi smlsnou na svých zemřelých členech. Po smrti některého z příslušníků kmene nechají jeho tělo tři dny uležet a pak má nejbližší rodina právo prvního sousta. Nejde ani tak o přebírání životní síly, ale o vyjádření respektu a smutku. Ve Flimé přece jde o to se pořádně, samozřejmě s úctou a vděkem, najíst. Restaurace proto aktivně sháněla dárce masa a také nějakého volnomyšlenkářského chirurga. Našlo se přes 60 potenciálních dobrovolníků a restaurace byla na první den beznadějně zarezervovaná. 

Zdroj: Wikipedia.org

Týden před avizovanou otvíračkou nicméně uspořádala tato vegetariánská společnost tiskovou konferenci, na které její zástupci uvedli vše na pravou míru a vysvětlili, proč je propagace kanibalismu pro jejich restauraci tak trefná. A slavnostně restauraci otevřeli. Tím zřejmě uklidnili i dost nervózní křesťanskou komunitu, která proti pojídání dětí božích v médiích dost ostře vystupovala. 

Celý týden se svět přetahoval o to, jestli je to jen další hoax, nepodařený žert, umně zvládnuté PR nebo snad realita. Nevíme, jestli většina hostů zrušila svou předchozí rezervaci, ale víme, že si celá nadace udělala solidní reklamu po celém světě a přiblížila své myšlenky a hodnoty miliónům lidí. A to všechno skoro zadarmo. Stálo je to vlastně jen trochu té odvahy a odhodlanosti. Myslíte, že bychom to, s laskavým svolením klienta, zvládli i u nás? 

Via: Digitalbuzzblog, 

Chceme si promluvit o stáří

Ano, stárneme.  Do 4. patra v Myslíkově ulici už nevybíháme radostně a bez zadýchání, tak jako dřív. To ovšem není ten pravý důvod, proč si chceme promluvit o stáří. Tím hlavním podnětem je naše spolupráce s Nadací O2 na projektu, který se zabývá důležitým a často opomíjeným tématem: mezigeneračním dialogem.

Projekt Mluvme o stáří Nadace O2 realizuje ve spolupráci s organizací Elpida, která se dlouhodobě zabývá problémy seniorů. Celou kampaň podpořily také významné osobnosti české vědy a kultury, například socioložka Jiřina Šiklová, spisovatel Karel Tejkal nebo herečka Jana Plodková.

Kampaň reaguje na současný trend, kdy mladí lidé čím dál tím častěji  projevují nepochopení, neúctu a netoleranci ke starším lidem. Naším úkolem bylo vytvořit on-linovou část kampaně, zaměřit se především na mladé a vytvořit diskuzi na téma stáří, která by se postupně rozvinula v mezigenerační dialog. Podstatu celého problému jsme obrátili „naruby“, založili jsme fiktivní agenturu na ochranu seniorů a její prezentaci jsme dovedli ad absurdum. Na stránkách agentury se můžete dočíst o jejím poslání, pracovních postupech nebo různých činnostech, které dělají starším lidem problémy a na které se agentura zaměřuje. 

Technické nákresy, jak vynést těžké tašky do schodů vypadají složitě, ale provedení  je přece pro většinu z nás až absurdně jednoduché. Na stránkách se také můžete připojit do týmu Ochranky nebo si rovnou objednat její služby. Zde přichází to nejdůležitější, hlavní sdělení této virální kampaně: Ochranka seniorů je nesmysl, protože starším lidem by měl při jejich každodenních činnostech, které pro ně mohou být vzhledem k jejich fyzickému stavu náročné, pomáhat každý. Následně je uživatel nasměrován na oficiální stránku kampaně www.mluvmeostari.cz , kde se dozví další informace a může se zapojit do probíhajících diskuzí.  O kampani se můžete dozvědět víc i na Facebooku, na stránkách Mluvme o stáří.

Záleží vám na vašich prarodičích? Byli byste ochotni zaplatit za to, aby se vaše babička cítila v bezpečí a aby si mohla v tramvaji v klidu sednout? Hlavní koncept navrhla agentura VCCP. Řídila se heslem: Každá babička je přece něčí babička! Na svou babičku byste byli asi určitě milí, pomohli jí a bránili ji, kdyby na ni někdo byl hrubý. Stejně byste se zřejmě zachovali k babičce svého kamaráda. Vnímat člověka pouze skrz jeho věk a případnou nemohoucnost je přece hloupost. Důležité je vnímat osobnost a životní příběh, nedívat se na stáří, ale na člověka samotného. My jsme se v rámci konceptu snažili poukázat na drobnosti a každodenní činnosti, které mohou znamenat hodně. Jen tak namátkou třeba i začátek lepších vztahů mladé generace k seniorům a opačně.

To, aby k sobě různé generace chovaly vzájemnou úctu je problémem nás všech a co je podstatné, my všichni s tím můžeme něco udělat. Na způsob, jakým by některé situace řešil vlastník agentury Miloslav Kučera, se můžete podívat na stránkách www.ochranka-senioru.cz. Asi se shodneme, že nic podobného by nikdo z nás nechtěl zažít na vlastní kůži.