Hon na lajky

Každý chce facebookovou stránku, která jen kvete a je ku prospěchu značce/projektu, a to nejen on-line. To dá rozum. Dost společností se orientuje na počet fanoušků a vytváří si na stránce databázi možných dárců vztyčených palců, případně nějakého toho komentáře. Nepřemýšlí, proč tam uživatelé přišli a proč by tam měli zůstat. Má ale tento intenzivní sběr lajkerů cenu? A kolik stojí kilo prvotřídní fanouškovské lásky?

Za stránku na Facebooku sice nemusíte platit, ale pokud chcete, aby šlapala, tak je docela náročnou investicí.

Acta non verba

Je dobré si ujasnit, co od své stránky čekáte. Budování povědomí o značce? Správná komunikace a hodně fanoušků mohou vygenerovat solidní zásah vaším dobrým jménem. Facebookové algoritmy ovšem pro každého fanouška pečlivě vyhodnocují, co mu přednostně zobrazí, a o co podle jeho předchozí aktivity nejeví tolik zájmu. Neměřte tedy ani vy svůj zásah stejným metrem a buďte důslední. Někdy je také méně více. Ukazuje se, že komornější stránky vykazují více aktivity ve formě komentářů a vzkazů. Na rozrostlejších stránkách uživatelé spíše lajkují nebo se jen rozhlíží. Záleží na tom, jestli hledáte aktivní komunitu nebo masu tichých podporovatelů. Každé odvětví má dokonce své vlastní biorytmy chování fanoušků.To, jak budete koncipovat svou stránku, by mělo vycházet z podstaty vaší služby/produktu a posouvat ji dál. Proč by vás měli mít rádi? Dejte jim důvody a doložte je činy.

Asi máte i nějaké ty prodejní záměry. Potom si zkuste promyslet, kolik vás stojí údržba fanoušků a kolik % z nich se rozhodne pro nákup nebo může jinak ovlivnit vaše prodeje. Ve výsledku získáte číslo nebo % poměr toho, jak moc profitabilní je vaše facebooková stránka vzhledem k prodejům a případně podle toho upravit i její obsah. Jde o spojité nádoby, jedno s druhým velmi úzce souvisí.

Výpočet nákladů a zisků na fanouška / Thomas Baekdal

Sociální spirit jen tak nezměříme

Čísla, která vám vyjdou, berte ale hodně s rezervou. Spíš vám pomohou si uvědomit, co se vlastně na stránce ne/děje a jak se ne/vyvíjí váš plán. Sociální sítě jsou ideální nástroje pro budování značky a vztahu se zákazníky. Výsledků tohoto dlouhodobého procesu se ale (možná) dočkáte až za pár let, nebo někde úplně jinde a jinak. Měřit podobné ukazatele je také na delší lokte.

Zároveň se sociální buzz o vaší značce vůbec nemusí odehrávat právě na vaší stránce. Nejdůležitější výměny názorů probíhají mezi uživateli samotnými. A ty pod kontrolou nebudete mít nikdy, maximálně je budete z povzdálí sledovat. Profily na sociálních sítích jsou tedy jen malým výsekem toho, co se v on-line prostředí s vaší značkou opravdu děje.

Tak se dostáváme zpátky na začátek. Důvod, aby se o značce nebo produktu mluvilo, vniká off-line: ze zkušeností, názorů a postřehů uživatelů. Opět, acta non verba. Pokud z ohlasů vidíte, že produkt má značné rezervy, je lepší dopilovat produkt než se snažit přepilovat vaše fanoušky. Ti budou první, kteří si všimnou změny k lepšímu a tuto radostnou novinu rozhlásí do celého světa.  

Via: tyinternety, Baekdal

Víte, jak se pozná dobrý kamarád?

Asi vás nepotěšíme, ale měli byste to vědět. Podle nedávné studie agentury Forrester Research má pouhých 6 % Američanů mezi 12 a 17 lety zájem se nějak sblížit se značkami na sociálních sítích, konkrétněji Facebooku. Vzhledem k tomu, kolik nadějí současný marketing vkládá do mladé generace na sociálních sítích, 12 % ve skupině do 24 let je pořád zneklidňující. Nemálo z celé poloviny této populace, která je zaregistrovaná na Facebooku, si dokonce myslí, že by si značky měly sbalit svých pár aplikací a vypadnout. Ježí se vám vlasy? Tak čtěte dál…

Možná se stačí na výzkum podívat právě z pohledu samotných juniorů. Podle této studie si totiž mladí Američané myslí, že by značky měly být více reaktivní než proaktivní, tj. měly by více poslouchat a brát uživatele vážně, než se je snažit řídit a ovlivňovat. Mladí jsou velmi hákliví na to, jak se k nim značky chovají. Celých 74 % z nich běžně doporučuje produkty nebo služby na síti, ale dělá to z vlastní vůle. Neurvalost a podlézání značek nesnesou ani v reálném životě, natož ve výsostně osobním prostoru sociálních sítí. Ze stejných důvodů mohlo dojít ve výzkumu ke zkreslení, protože jsou značky, které mladí třeba užívají, ale nezaujatě. Proto je odmítnou na Facebooku, protože se s nimi nemají potřebu spojovat před svými přáteli. A takových zajisté není málo.

Pro mladé je jejich identita a to, jak ji prezentují na síti, středobodem vesmíru. Tupé lajkování čehokoliv jim není vlastní, naopak, vyhledávají názory a hodnoty, ke kterým se chtějí přimknout. Spíše proto zareagují na prohlášení typu Mám rád rohlíky z místní pekárny, něž na skupinu Místní pekárna. A pak samozřejmě záleží na obsahu. Tito nevinně vyhlížející mladíčkové a slečinky se nenechají tahat za nos. A pokud neví, co si myslet, pozorně naslouchají svým vzorům. Ty poznáte podle toho, že se výrazněji projevují a s radostí vyjadřují své, často nevybíravé, názory. Zbytek tiše, ale pozorně přihlíží.

Co by vám na Facebook asi řekl rebel Dylan?  (Zdroj: catwalkqueen.tv)

Chování mladých na síti má svou logiku. Ale nebojte, co je trapné dnes, nemusí být nutně trapné zítra. A co je trapné on-line, nemusí být trapné off-line. Pokud značka na sociálních sítích neposkytuje svým uživatelům nějakou přidanou hodnotu, možná je lepší na nich nebýt. Jako nechtěný outsider si akorát pokazí svůj image. Že vás neolajkují na Facebooku totiž ještě vůbec neznamená, že si vás nekoupí v obchodě.

Takže hlavu vzhůru, hype na sociálních médií se nemusí nutně týkat všech. Vaše generace vám možná někde v klidu dorůstá, tak nemějte komplex z toho, že máte méně fanoušků a snažte se ty, co máte, rozmazlovat co nejvíc.

Zdroj: Adweek

Je začátek ledna, stejně jako před rokem dvěma třemi

Jeden rok je za námi a další před námi. A stejně jako všechny předchozí si i tento zaslouží malou rekapitulaci a ocenění toho, co opravdu stálo za to.

Připravili jsme si pro vás seznam několika kampaní, které nám minulý rok zkřížily cestu a které jsme si na rozdíl od jiných zapamatovali. Chceme je ocenit za jejich přínos pro dobro digitálního světa, některé na poli geniálního nápadu a skvělé exekuce, jiné třeba za opravdu promyšlenou integrovanou strategii. Ocenění si zaslouží zajisté i mnoho dalších kampaní, my jsme si pro vás připravili ty následující.


Brána do jiného světa

V kampani Orange Balloonacy si prosím povšimněte jednoho jednoduchého faktu: kampaň nerespektuje vyhrazený prostor, právě naopak. Rozšiřuje se jako mor a prostor si tvaruje podle sebe. A jde na to správně, byla by přece škoda nechávat ladem všechny ty široširé pláně internetu.
Cílem bylo sbírat balónky, skrz které jste se dostávali na další a další stránky, díky nimž jste získali přístup k drobným hrám a dalším obsahům. Jde o trošku časově náročnější koncept, takže (pouhých) 46 000 uživatelů je vlastně úspěch. 

Chyceno do sociálních sítí 
O kampani Old Spice Guy jste asi už párkrát slyšeli, ale na druhou stranu, zvládli to opravdu na výbornou, takže si zde své místo určitě zaslouží. Tato kampaň se stala legendou, na kterou v návaznosti odkázalo hned několik dalších, například maňásci ze Sezamové ulice nebo jedna americká knihovna.

Z toho, jak povedená je další kampaň, nám jde mráz po zádech. Hezký příklad dobře fungující mediální kreativity. Chatroulette: The Last Exorcism Campaign!

Interakce po miliontépáté 
Interaktivní je kde co, i odpověď na pozdrav ráno u snídaně. Pravým uměním je se zapovídat. Přiznejte si, kolikrát jste si zkusili, co všechno tento medvěd dokáže? 

Pokud vás medvěd v něčem zklamal, měli jste možnost zkusit Davida z projektu David on demand. Celkem přes 20 000 uživatelů Twitteru a Facebooku si zažádalo o nějakou tu drobnost – vyrazit na bungeejumping, nechat se ostříhat (nehezky), potetovat se (nehezky) a podobně. David přežil a získal vytouženou vstupenku na festival v Cannes, kvůli které vše podstoupil. 

On-line v off-linu
Dalším zajímavým prvkem je, když se on-line principy přesunou do reality. Víc než večírek Coca-Cola village se nám líbil Facepark. A upřímně doufáme, že něco podobného zorganizujeme jednou i u nás. Prožitky z podobných akcí jsou přece jen o něco živější než z těch na internetu.
Celá kampaň Be Stupid pro značku Diesel je tak trochu on-line v off-linu. Kromě dobrého zásahu do cílové skupiny bychom chtěli vyzdvihnout i odvahu zpracování. Tak don’t be stupid, be (like) Diesel!

Vyšší princip 
Dalším způsobem, jak zaujmout, je vložit do kampaně nějaký vyšší princip. Může se to zdát skoro jako triviální požadavek, ale tolik toho děláme jen tak, že je skvělé, když má něco smysl, a nejen pro vás osobně. Tak, jako to je právě v kampani Chalkbot pro Nike a Livestrong Foundation. 

Věděli jste, že z rychlosti mluvení telefonních operátorů lze statisticky určit, jak velké je město, ze kterého volají, kolik v něm přibližně žije obyvatel, do kolika knihoven si chodí pro své knížky nebo jak pestrý je jejich noční život? Něco nás na tom lidstvu fascinuje. Na neuchopitelnosti našich životů staví projekt Life in a Day.

Krása 
Dívali jsme se na to několikrát za sebou. A proč? Protože je to krásné, jemné, půvabné, něžné, sexy. Super sexy. Navíc je to edukativní a vůbec. Takže až jednou uvidíte podobnou slečnu válet se jen tak bezprizorně vedle růžového telefonu, nezapomeňte, že je třeba nejprve zhodnotit situaci, porozhlédnout se po možném nebezpěčí a dále postupovat podle návodu. Díky Fortnight lingerie!

Levně a geniálně 
Všichni víme, co je SEO, ale jen málokdo ví, jak jej DOOPRAVDY použít. Zkuste se vygooglit, třeba vám chce někdo něco sdělit. Google Job Experiment.

Kampaň jako řemen 
Už je to tak, kam čert nemůže, tam pošle virál. Mezi jeho příjemné vlastnosti totiž patří, že jednak nemusí být tak drahý, ale především, že se může dostat do míst (médií), o kterých se vám ani nesnilo. Někdy stačí opravdu jen dobrý nápad a chytré dopracování. Mnoho virálů zbytečně končí na jednom videu, přitom nápad můžete rozvést i do dalších médií. A pak, když vás Ježíš miluje stejně jako Kit-kat, nemáte co ztratit. 

Stejný, dokonce jednodušší princip použila vegetariánská restaurace Flimé, která, hezky za syrova, rozšířila zprávu o svém otevření do celého světa.

Virály 
Virální spoty na sýry Panda jsme si nemohli dovolit nezařadit. Chápejte, never say never to Panda!

Dobrý nápad 
Speciální projekce v kině od společnosti BMW stojí na okraji digitálního marketingu, ale i tak jsme ji zařadili, především pro její netradiční přístup ke sdělení. 

Dalším nepřehlédnutelným nápadem pro nás byla kampaň More than you imagine od HBO. Body si zaslouží především za nápad, promakanou exekuci a integraci do různých mediálních kanálů, navíc se skvělými výsledky: 70 % uživatelů doporučilo kampaň svým přátelům a vnímání značky HBO jako inovativní vzrostlo o 30 %! Podívejte se i na trailer k filmu Imagine, který vznikl poskládáním všech příběhů dohromady.

Všimli jste si, že tu není žádná česká produkce, nebo nějaký ten oblíbený flash mob? A víte proč? Pokud ano, zašlete své odpovědi Kláře. Pro první 3 soutěžící se správnou odpovědí jsme si připravili raroží pírko. Nápovědu najdete zde.

Drama o luxusních značkách a pohodlných zákaznících

Podívali jsme se na několik průzkumů, například L.E.K. Consulting Consumer Survey o chování spotřebitelů v segmentu vysoké příjmové skupiny nebo průzkum společnosti Walpole a Forrester o praktikách e-commerce v segmentu luxusního zboží. Fakta jsou jasná:

• Pouze třetina značek luxusního sektoru prodává své výrobky on-line. 
• 8 z 10 spotřebitelů ve vyšší příjmové kategorii používá internet každý den.
• 78 % těchto zákazníků má svůj profil na nějaké ze sociálních sítí a aktivně je používá.
• Nejde o žádné mladíčky, 70 % dotázaných uvedlo věk 40 let a více. 
• Tato skupina používá internet především jako zdroj informací, ale nemá sebemenší problém s nakupováním výrobků online, ani těch luxusních. 

Také jste si všimli té drobné mezery na trhu? Rozdíl mezi nabídkou a poptávkou způsobuje zřejmě zavedený přístup k prodeji luxusního zboží. Tak například, důležitou součástí nákupu je exkluzivní zážitek. Jako dostatečný příklad vám může sloužit, že kromě páru bot za desítky tisíc korun si odnesete z obchodu třeba i prožitek příjemně stráveného času, protože jste se sofistikovaně bavili nad sklenkou vína s personálem, který ví, o čem mluví. Nebo to alespoň profesionálně předstírá, nicméně iluze výjimečnosti je dokonalá. Internet je prostě masová záležitost a přepychové zboží naopak staví především na své exkluzivitě a nedostupnosti.

Zdroj: life.com

Většina exkluzivních značek se pak zmiňovaný on-linový nedostatek snaží dohnat stylovými nablýskanými stránkami, to ale nestačí. Kromě originality totiž tato cílová skupina očekává i kvalitu a přidanou hodnotu, ať už jde o servis, úsporu času nebo profesionální asistentskou pomoc, případně nadstandardní doručovatelské služby. Jsou nároční, ale nechtějí to zadarmo. Tyto mechanismy pochopily například společnosti NET-A-PORTER nebo LVMH, které patří mezi vedoucí on-line prodejce luxusního zboží.

Nakupování na internetu je prostě pohodlné pro všechny a jeho růst nezastavila ani krize. Uživatelům z vyšších příjmových skupin nedělá problém si objednat na internetu ani luxusní produkty, především pokud je mohou doma pohodlně vyzkoušet a případně zase vrátit. Zákazníci si totiž často objednají hned dvě velikosti, z nichž jednu pošlou zpět. Expediční náklady jsou sice o něco vyšší, ale musíte uznat, že se vyplatí.

Jak na ně? 
Těmto zákazníkům nejde o to, aby se na síti stali nejlepšími přáteli se svou oblíbenou značkou, jde jim spíš o to, aby dosáhli svého: spokojenosti, ať to znamená cokoliv. Zabírají na ně především funkční aplikace, protože je zajímají především informace, na základě kterých se mohou rozhodnout: koupit či nekoupit. Výměnou můžete získat jejich názory, připomínky a samozřejmě také objednávky. Interaktivita se cení, ale je dobré ji mít pod kontrolou. Nezapomeňte na to, s kým máte tu čest. Akce a hry, které oslní masové spotřebitele, nijak zvlášť nezaujmou ty v luxusním segmentu.

Je to trochu chůze po tenkém ledě. Jeden z mála, komu se to povedlo je návehář Jimmy Choo, který za pomoci Foursquare organizoval hony na boty své značky, které byly ukryté na různých místech po celém Londýně. Dalším může být třeba značka Porsche, které svým věrným zákazníkům dala různá privilegia při představování nového modelu Panamera.

A je to také trochu zvláštní. Ty nejmodernější a nejprogresivnější značky se bojí nových technologií. Chápeme, že punc tradice a exkluzivity má svoje kouzlo, upřímně si ale myslíme, že mu až tak dlouho nevydrží a on-line prodej luxusních výrobků se brzy rozjede naplno. V Čechách, kde se luxus pořád chápe především jako prostředek demonstrace společenského postavení, má asi největší potenciál segment automobilů, módy, šperků a hodinek. Doufejme, že se brzo rozšíří i na to, co je luxus ve světě: služby. Nakonec, punc exkluzivity je přece dosažitelný i on-line a docela dobře funguje.

S Facebookem vstávat, s Facebookem usínat

Vliv sociálních sítí na každodenní život svých uživatelů je zřejmý. Studie nicméně prokazují, že jejich role je mnohdy výraznější, než si sami uživatelé dokážou představit, natož připustit.

Nejnovější studie americké agentury Oxygen Media / Survey Lightspeed Research ukázala, že v porovnání s muži jsou ženy výrazně více závislé na sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. Dvouměsíčního výzkumu se zúčastnilo 1605 respondentek ve věkovém rozmezí 18-34 let a potvrdila se v něm některá předchozí zjištění, ale také z něj vyplynulo i několik dalších zajímavostí. Jak se tedy ženy na těchto sítích projevují?

Například, velká část žen je na Facebooku v podstatě závislá, více jak třetina z nich to dokonce sama přiznala. Přihlášení do této sítě patří mezi první i poslední aktivity jejich dne: přibližně třetina se přihlásí ráno hned po probuzení, pětina se potom přihlašuje také kdykoliv uprostřed noci. Z výzkumu vychází také několik dalších zajímavých poznatků. Kromě toho, že celých 57 % žen komunikuje více on-line než osobně, většina nijak zvlášť nerespektuje doporučení ohledně soukromí a bezpečí. Pro polovinu je zcela v pořádku se na Facebooku sblížit s člověkem, se kterým se nikdy nesetkaly osobně a domluvit si schůzku, případně také pravidelně kontrolovat partnerův profil. Zde je třeba podotknout, že v tomto ohledu je poměr žen a mužů vcelku vyrovnaný. Facebook nadále slouží především k udržování vztahu s přáteli, případně přímo vyhledávání nových známostí, a to i těch na jednu noc. To ovšem není u sociálních sítí asi nijak překvapivé. Zajímavější je spíše podoba a způsob sdílení samotného profilu. Ačkoli 89 % žen prohlásilo, že by na svůj profil nikdy nedaly informaci, o které si myslí, že by je neměli vidět jejich rodiče, téměř stejné množství nemá problém se zveřejněním fotek, na kterých se líbají nebo na kterých jsou evidentně pod vlivem omamných látek (42 %). Nezajímá je ani to, jestli je přístup k fotkám veřejný. Ostatně více než polovina nevěří ve spolehlivost nastavení soukromí na Facebooku.

Z výzkumu jednoduše vyplývá, že díky rapidnímu a rozsáhlému rozšíření sociálních sítí došlo k zásadním změnám v sociální komunikaci a k celkovému posunu sociálních norem. Už dnes můžeme identifikovat zásadní proměny, například ve způsobu sbližování uživatelů a jejich osobní prezentaci, případně vnímání soukromí. Celkově výzkum ukazuje na narůstající trend otevřenosti, který ale narůstá průběžně. Sociální sítě jej pouze urychlují. Tato studie, s přihlédnutím k tomu, že internet je pořád uživateli vnímán jako anonymní prostředí, nakonec není možná až tak šokující.

A jak jste na tom vy? Kdy jste si naposledy přidali někoho, o kom jste předtím nikdy neslyšeli, a šli spolu na večeři?